Jsem potencionální vrah a baví mě to

2. listopadu 2016 v 19:32 | I'm killed yourself |  Trocha reálu
Víte co je zajímavé? Příjdete k psychologovi s problémem typu: Už přes rok mám touhu někoho zabít. Jeden měsíc to není silné, skoro to nevnímám, ale další měsíc mám absolutní chuť a odhodlání to udělat. Toužím zabít pouze lidi kteří mi v životě nějakým způsobem ublížili...Ti co mě v životě nějakým způsobem sekli. Ne jednou, ani dvakrát ale dělají to neustále. Je zajímavé že jsem tolik plná nenávisti protože jsou lidi které bezmezně miluju a dala bych za ně ruku do ohně. Moje mysl je šílená natolik, že mám chuť na pomstu která nezná lidskost. Nedávno jsem seděla v křesle a fantazírovala nad tím jak se dokonale pomstít nepříteli. Jsem šílená. Hodila bych svému nepříteli do pití tři prášky na spaní. Nechtěla bych ho tím zabít...Ale chtěla bych totiž nepřítele posadit na židli, nohy mu přivázat k nohám židle, ruce k opěrkám. Pro jistotu bych ještě tělo přivázala k opěrce na záda. Do pusy bych nepříteli dala kus hadru a pusu zalepila páskou. Počkala bych na vzbuzení a asi bych začala mučením. Pravděpodobně uříznutím prstu nebo vytrhávání nehtů. Taky mě fascinuje bití kladivem přes prsty ale to bych nemohla udělat zvěrstvo. Víte, já bych ten uříznutý prst uvařila a donutila bych nepřítele aby sežral vlastní prst. Hmm...jak asi chutná lidské maso? Vždy mě zajímalo jak voní když se vaří. Chutí se rovná kuřecímu spíš nebo hovězí? Je křehké nebo tuhé? Kdybych chtěla sníst muže, platí to stejné co u zvířat že se musí od mala kastrovat aby maso odporně nepáchlo??? Fuj. Samci mají koule a tím pádem jejich zasrané koule totálně znehodnocují maso. Ano pohrdám muži protože jsou odporní. Nesnáším je! Kdyby byl můj nepřítel muž, začnu tím že mu zaživa kousek po kousku rozkrájím péro. Hezky od žaludu až po kořen a koule bych rozřízla. Už dlouho mě zajímá co se stane když se koule proříznou. Vyteče sperma? Ha ha. Nakrájela bych dotyčnému péro a před jeho zrakem ho dala usmažit na pánev jako steak. Tedy, za předpokladu že by nevykrvácel nebo nechcípl bolestí. Fascinují mě formy fyzického a psychického násilí. Jak by se tvářil? Posral by se bolestí? Pozvracel?.....Ah víte....Mám asi vážný problém. Takhle lidi nepřemýšlejí a já na tohle myslím minimálně jednou týdně a baví mě to. Mám den ode dne větší chuť se lidí zbavit. Jsou to pro mně potencionální hrozby které mi ničí život. Přemýšlím nad tím už takovou dobu, že zachvíli budu schopná unášet lidi a provádět dokonalé vraždy. Musíte mi pomoct. Ve stavu normálnosti nechci být nebezpečná ale moje chuť vraždit roste a nevím co s tím. Hrozně moc to chci realizovat - A takhle bych mohla pokračovat dál. Moje mysl je mysl sadistického vraha, násilníka, tyrana. Připadám si jako šílenec protože neznám svoje hranice. Jsem bestie kterou znám jen já a nikdo jiný. Zatím...


Co udělala psycholožka když jsem jí toto pověděla? Napsala mi přášky na zklidnění. Čekala jsem že během mého vyprávění přede mnou strachy vyskočí z okna ale ona se na mně dívala ve stylu já Vás neposlouchám a vůbec mě nezajímá že můžete být budoucí vrah. Je dobré nechat odejít člověka který přemýšlí nad tím že musí někoho rozčtvrtit na deset kusů? A nechat odejít člověka který rovněž přemýšlí nad tím jak chutná lidské maso?
 

Kam dál

Reklama